Osobní nástroje
Nacházíte se zde: Úvod / Prispievatelia / Klub Strážov / Analýza periodika „Považskobystrické novinky, týždenník pre mesto a okolie“.

Analýza periodika „Považskobystrické novinky, týždenník pre mesto a okolie“.

Autor: Juraj Smatana Poslední změna: Středa 16.12.2009 19:44
Analýza Považskobystrických noviniek, vypracovaná občianskym združením OŽIVENÍ podľa metodiky projektu Radniční listy bez cenzury. Úplné znenie.

 

1. Úvod
 
Analýza periodika vydávaného městem Považská Bystrica navazuje na průzkum tiskovin vydávaných samosprávami v ČR, který měl za cíl identifikovat podstatné charakteristiky radničních periodik z hlediska svobodného šíření informací a z hlediska nakládání s veřejnými prostředky.
Zjišťováno bylo, zda a v jaké podobě jsou v periodiku uživatelům poskytovány objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné utváření názorů, jaké prvky přispívají k vyšší pluralitě názorů, jaké jsou typické rysy periodik i případy využití/zneužití periodik.
V rámci průzkumu bylo analyzováno 500 čísel na 7187 tiskových stranách, vždy po pěti číslech u každého ze 100 samospráv, tj. všech krajů a výběru měst a obcí v ČR. Výběr odpovídá statistickému vzorku ČR. Zjištěná čísla tedy odpovídají pravděpodobnému rozložení zkoumaných ukazatelů ve skutečnosti. Průzkum realizovalo v rámci projektu Radniční listy bez cenzury Oživení, o.s. ve spolupráci s IuRe a Otevřenou společností o.p.s. v roce 2006.
Radniční periodika by měla splňovat principy média veřejné služby, neměla by být cenzurována a zneužívána k jednostrannému informování občanů ve prospěch některé politické síly. Při výkonu politické funkce představuje kontrola informací, které jsou o samotném kontrolujícím politikovi a jeho práci šířeny za veřejné prostředky, významný střet zájmů.
 
 
2. Použitá metoda
 
Pro zkoumání periodik byla vytvořena metodika, jejímž jádrem je oddělení politického
obsahu periodik od ostatních obsahů, a dále zjištění, jaká část politického obsahu nese alternativní názory oproti názorům aktuálního vedení samosprávy. Bylo zavedeno hodnotící kritérium plurality politického obsahu periodika a nazváno Index RůznOsti Názorů (IRON). IRON představuje poměr všech “politických sdělení“ k těm z nich, která jsou sdělením odlišným (alternativním) od názoru radnice, tj. vládnoucí koalice.
Vedle tohoto hlavního zjišťovaného parametru byla zjišťována sada dalších údajů, aby bylo možné identifikovat důležité aspekty vydávání periodik a vztáhnout je k hlavnímu sledovanému kriteriu.
 
 
3. Rozsah analýzy
 
Analyzována byla řada 5ti vždy po sobě jdoucích číslech za rok 2004 a 2008. Konkrétně se jedná o čísla 23-27 roč. 12 rok 2008 a čísla 23-27 roč. VIII. Rok 2004. Celkem bylo analyzováno 10 čísel na 248 tiskových stranách.
 
 
4. Výsledky průzkumu Považskobystrických novinek (dále PbN) a srovnání
 
A. Obecná zjištění
 
Náklady na vydávání periodika. Ani dotazem se nepodařilo zjistit výši ročních nákladů na vydávání periodika. V současné době je redakce tvořena čtyřmi zaměstnanci samostatného odboru a dalšími dopisovateli. Rozpočet zveřejněný na webových stránkách města samostatně položku neobsahuje. Čeští občané zaplatili v roce za vydávání 71 periodik ze 100 zkoumaných 75 mil. Kč (u 29 se náklady nepodařilo zjistit). Ani to není přesné číslo, protože nezohledňuje mzdové náklady pracovníků úřadu, kteří noviny píší. Lze tedy odhadnout, že v celostátním měřítku se na šíření informací touto cestou věnují prostředky v rozsahu stovek milionů korun.
 
Využití radničních periodik k politické komunikaci. Při použití metody měření plurality politického obsahu periodika tvoří politická plocha v PbN v průměru 29 % plochy periodika. V roce 2004 tvoří politická plocha 35 % oproti 24 % roce 2008. Politická plocha zkoumaných českých periodik tvoří v průměru 39 % plochy periodik (max 90 % - min 1 %).
Jako zvláštní rys se zjišťovala snaha vytvářet dojem apolitičnosti v těchto periodikách. Považská Bystrica patří k více jak dvěma třetinám vydavatelů z ČR, kteří se snaží tvářit tzv. apoliticky tím, že odstraňují polemiku. Odstranění polemiky však nepřináší apolitičnost, právě naopak. Politizace se tak posílí, jedna část názorů je cenzurována a vyřazena ze svobodné soutěže. I k suché zprávě o rekonstrukci náměstí má veřejnost právo na informace alternativní, zejména o protinávrzích, diskusi a variantách.
Jiné, k radnici nesouhlasné názory, se objevily jen ve čtyřech z deseti analyzovaných číslech a tvořily nízkých 6 % politické plochy v roce 2004, v roce 2008 to bylo dokonce 0 %. V celkovém pořadí „české IRON hitparády“ by se Považská Bystrica umístila na 15. místě v roce 2004 a na 49.-100. místě v roce 2008. Názorům odlišným od vedení radnice je v českých periodikách v průměru věnováno 2,6 % z politické plochy. K radnici nesouhlasné názory se objevily jen ve zhruba čtvrtině (27 %) čísel.
 
Zneužívání radničních periodik a cenzura. Na základě rozsáhlého souboru údajů jsme analyzovali, které charakteristiky korelují se zneužíváním či cenzurou periodik. Srovnali jsme okolo dvaceti charakteristik se zjištěným indexem IRON v jednotlivých periodikách. Provedli jsme také matematickou analýzu z hlediska nejvyšší korelace nízkého IRON a dalších charakteristik periodik. Ze stromové analýzy plyne, že nejtypičtější rysy periodika s nízkou růzností názorů, a tedy indikátory podporující cenzuru obsahu jsou: a) poškozující forma zveřejněných k radnici nesouhlasných příspěvků (tj. opatřenými nápravnými komentáři), b) apolitická stylizace periodika, čímž se vylučuje polemika a zvyšuje jednostrannost, c) vysoký počet zmínek a fotografií o nejvyšším představiteli samosprávy a d) vydávání periodika úřadem, tj. přímo samosprávou. Tyto rysy je možné považovat za špatnou praxi, která často vede ke zneužití periodik. Naopak jako faktory omezující cenzuru se ukázaly a) účast opozice v redakční radě, b) velikost obce pod 20 tis. obyvatel, c) poskytování informací o budoucích rozhodnutích a d) uveřejnění podepsaných článků.
Považobystrické novinky nesou zmíněné rysy podporující cenzuru obsahu: a) jsou vydávány přímo městem, redakci tvoří přímo kmenový zaměstnanci úřadu podřízení dle organizační struktury městského úřadu „prednostovi úradu“, dle dostupných informací PbN nemají vůbec redakční radu (dotaz zaslaný PbN zůstal bez odpovědi), b) uveřejněné příspěvky či informace o nich, které byly k radnici v poloze nesouhlasné, byly až na jedinou výjimku vždy opatřeny nápravným komentářem co do plochy mnohem rozsáhlejším (v rámci redakčního článku je několika větami uveden názor odlišný, aby byl okamžitě rozmělněn či devalvován), c) PbN neosahují polemiku a vytváří dojem apolitického periodika, d) v minimální míře a spíše náhodně poskytují občanům informace o budoucích rozhodnutích, zatímco obvykle informují o událostech či rozhodnutích ex post, e) anonymních příspěvků je pětina v roce 2004, v roce 2008 je nepodepsána dokonce více jak třetina příspěvků (sledováno v rámci politické plochy).
 
B. Konkrétní zjištění k různým formám využití radničních periodik
 
Další typické charakteristiky mapující scénu radničních periodik:
 
Zmínky o starostovi a fotografie. Průměrně se v PbN vyskytuje zmínka o primátorovi města v jednom čísle 4krát a jeho fotografie se objeví zhruba 1krát. Pro srovnání s českým průměrem se starostou (hejtmanem či primátorem) zmíněném v jednom čísle 7krát. Fotografie čelního funkcionáře bývá průměrně 2krát. 11 % periodik se obejde bez zmínek o starostovi. 52 % periodik se obejde bez jeho fotografií.
 
Apolitické“ pojetí. Stejně jako PbN, takzvaně apoliticky, se stylizuje 69 % českých periodik. Tam, kde není uplatňována tato falešná apolitičnost, lze nacházet více různosti názorů. Tzv. apolitičnost se proto dá s jistotou identifikovat jako nástroj k zastírání cenzury a potlačování alternativních názorů. Zároveň však může představovat výraz bezradnosti nad tím, jak zajistit kultivovanou výměnu názorů včetně alternativních. Je zjevné, že část periodik cenzuruje a omezuje soutěž idejí a informací ze strachu před vulgarizací a nekonstruktivní kverulací. Část periodik to však činí pouze z důvodu mocenského potlačení odlišných názorů, přičemž uvádějí výše uvedený důvod jako zástěrku.
 
Redakční články. 46% polického obsahu periodik tvoří redakční články vyjadřující stanovisko radnice. (U českých periodik byl průměr 41%). Zmínka, která nevyjadřuje stanovisko radnice byla uvedena jen současně s poškozujícím komentářem. Redakce je informačně mimořádně závislá na vedení radnice, což platí i obecně. Další formy příspěvků (články politiků, rozhovory s politiky či občany), které jsou v českých periodikách častým jevem, nebyly v PbN zaznamenány.
 
Články úředníků. Další formou příspěvků v PbN jsou články úředníků (řadíme sem i články od zaměstnanců příspěvkových organizací města). Ty patří k častému jevu, v poloze vyjadřující názory vedení radnice, se objevují v 77 % periodik. Jen 2 % periodik obsahuje takové články, které s názorem vedení radnice polemizují či jsou odlišné. Tento typ textů je tedy zcela závislý na vedení radnice.
 
Dopisy občanů. Pouze 26 % periodik poskytuje v rámci plochy věnované politickým tématům prostor pro dopisy občanů. Ani v PbN tento prostor nenalezeme. Z toho 18 % jich tvoří kladná vyjádření k radnici, a pouze 8 % alternativní vyjádření. I tento nástroj zpětné vazby je výrazně omezován a deformován, protože bez ohledu na správnost řešení je obvyklejší, že občané píší kritické dopisy.
 
Poškozující forma – zneužití moci při vydávání periodika. Otištěné alternativní názory, resp. zmínky o nich v PbN byly až na jednu výjimku (kdy se občan bránil dopisem dříve otištěnému textu) doprovázeny současně „nápravně“ otištěným textem, který je zcela nepřiměřeně a bez možnosti reakce napadá, zesměšňuje, vyvrací. Takové poškozování alternativního názoru je zneužití mocenského postavení vedení radnice či redakce.
 
Informace o budoucích rozhodnutích. Velkým nedostatkem periodik, a PbN nejsou výjimkou, je, že zcela nepatrně informují obyvatele o budoucích rozhodnutích, tedy o tom, že se teprve bude rozhodovat určitá důležitá věc, a veřejnost tedy může do rozhodnutí ještě nějak vstoupit. Tato avíza se objevila v jediném čísle PbN. Avíza obsahuje jen asi 4 % českých periodik. Periodika jsou naopak plná informací o blížících se dopadech rozhodnutí, která již nelze ovlivnit. Samozřejmě jsou obvykle líčena jako jediná správná.
 
Střety zájmů při obsazování redakcí a redakčních rad. Při výkonu politické funkce představuje kontrola informací, které jsou o samotném kontrolujícím politikovi a jeho práci šířeny za veřejné prostředky, významný střet zájmů. Politik si vlastně bere veřejné prostředky na svou politickou propagaci. Na tom nic nemění ani skutečnost, že jde o naprosto převládající model. Bylo prokázáno, že externí redakce významně střet zájmů snižuje. Podle dostupných informací je redakce PbN tvořena zaměstnanci úřadu jako samostatného odboru, který organizačně spadá pod „prednostu uradu“, kdy redakční rada neexistuje. Ani dotazem se nepodařilo zjistit více informací. Tento model je v ČR neobvyklý. Redakční radu tvoří zpravidla delegovaní zástupci městského zastupitelstva. Rada by měla být tvořena zástupci z řad koalice i opozice. Není jasné, kdo má skutečný vliv na podobu PbN, zda je o prednosta, primátor, tisková mluvčí, vedoucí odboru – šéfredaktorka či rada města. Redakce je pravděpodobně konstituována na základě výběrového řízení (dle zveřejněné inzerce), jak je tomu ve zhruba třetině případů v ČR. Ani statutu periodika, který by pomohl některé otázky objasnit, se nedaří dopátrat.
 
Srovnání jednotlivých ročníků PbN. Mezi PbN roku 2004 a 2008 došlo jak ke kvantitativní, tak i kvalitativní změně. Byl rozšířen počet stran na dvojnásobek (z 16 a 32), přičemž 7 stran zaujímá program TV. Došlo k nárůstu ceny za výtisk z 5SK na 7SK. Taktéž došlo k mírnému snížení plochy reklamy z 29% na 25% periodika (procentuální podíl je průměr pěti analyzovaných čísel daného ročníku na celkovou plochu periodika). Zároveň došlo ke zmenšení politické plochy z 35% na 24%. Spolu s tím došlo i k vymizení alternativních názorů, byť byly doprovázeny nápravným komentářem (srovnej IRON 2004 6%, IRON 2008 0%). Důvodem může být projednávání pro město klíčové výstavby dálnice D1 přes město v roce 2004, kdy byly k radnici odlišné názory časté natolik, že se probojovali až na stránky periodika, nebo může být důvodem změna politické reprezentace města či redakce. Rovněž došlo k nárůstu neoznačených příspěvků z 20% v roce 2004 na 35% v roce 2008, přičemž z průzkumu českých periodik vyplývá, čím méně anonymity, tím více alternativních názorů. Anonymní články umožňují redaktorům z psychologických důvodů více tisknout jednostranné názory, s nimiž by se pod svým jménem hůře ztotožnili.
 
C) Ostatní parametry bez vlivu na politický obsah
 
Periodicita. Česká periodika jsou většinou měsíčníky ve 42 %, pokud připočteme i případy, kdy o prázdninách měsíčník nevychází anebo vyjde jen jedno číslo, tj. 11 (10 %) či 10 (3 %) vydání za rok, představují měsíčníky 55 % periodik. 12 % představují čtvrtletníky, 9 % dvouměsíčníky, 7 % čtrnáctideníky, 1 % týdeníky, k nim se řadí i PbN.
 
Počet stran. V počtu stran se periodika značně liší, od 1 do 60 s průměrem 14,4 strany. V roce 2004 vycházely PbN s 16 nebo 20 stranami, v roce 2008 již jako 32stránkové, kdy k rozšíření přispěl především 7stránkový TV program.
 
Reklama. Plocha reklamy byla dalším sledovaným ukazatelem ve snaze zjistit schůdnost modelu samofinancování periodika a zároveň snížení výdajů veřejných prostředků i odpoutání se od vlivu radnice. PbN patří s 27 % reklamní plochy k nadprůměru, kdy reklama v českém průměru zahrnuje 10,6 % plochy, přestože u některých periodik není žádná a jinde dosahuje téměř tři čtvrtiny plochy periodika.
 
Distribuce, cena, náklad. 79 % českých periodik je distribuováno bezplatně. V roce 2008 se PbN prodávají za 7SK. Vzhledem k tomu, že se náklady na vydávání periodika nepodařilo zjistit ani dotazem, je odhadnutí celkových nákladů velmi obtížné. Pro ilustraci roční náklad na distribuované číslo (bez ohledu na periodicitu) je v ČR průměrně 80 Kč. Při deseti milionech obyvatel vychází tento zcela hrubý odhad asi na 400 milionů Kč ročně vydaných na periodika, která někteří občané zdarma dostávají, odmítají a nečtou. Odhad je však v některých bodech záměrně podceněný.
 
 
5. Závěry
 
Charakteristika stavu radničních periodik. Považskobystrické novinky nesplňují stejně jako české radniční a krajské listy ani základní principy média veřejné služby. Občan se především vůbec nedozví, jaké jsou návrhy a názory opozice, což je na celostátní úrovni nemyslitelné. Chybí informace a polemika o připravovaných rozhodnutích, názorová pluralita. Občanovi je předkládán falešný obraz bezchybně fungující samosprávy.
 
Cenzura je masivní. Jak průzkum radničních periodik v ČR i Považské Bystrici ukazuje, periodika jsou výrazně cenzurována a zneužívána ke zcela jednostrannému informování obyvatelstva ve prospěch místní aktuálně vládnoucí politické síly.
 
Volební kampaň za kradené. Odhadnuté celkové náklady na vydávání radničních periodik je vhodné srovnat s přiznávanými výdaji na volební kampaně, které se v souhrnu všech politických stran v ČR pouze blíží zjištěnému odhadu 400 milionů Kč. Jelikož jde o pravidelný roční výdaj z veřejných rozpočtů, ale volby se konají v zásadě jednou za čtyři roky, lze vyslovit tezi, že cestou radničních periodik je financována propagace místně vládnoucích politických stran v mnohonásobně větším rozsahu, než cestou státního příspěvku a jeho použití (spolu s dary) na oficiální volební kampaň. Pro takové srovnání pro Slovenskou republiku není, zatím, dostatek podkladů.
 
Doporučení pro vydávání radničních periodik zpracovaná na základě průzkumu jsou dostupná z http://www.bezkorupce.cz/nase-projekty/radnicni-listy/.
 
 
 
 
Zpracovala: Mgr. Lenka Petráková s využitím výsledků projektu Radniční listy bez cenzury
Zadávateľ analýzy: Klub Strážov,
v rámci projektu RES PUBLICA, financovaného Nadáciou otvorenej spoločnosti - Open society foundation Bratislava.
 
Říjen / október 2008

 

Anonym píše:
Čtvrtek 17.12.2009 06:32
...."Občanovi je předkládán falešný obraz bezchybně fungující samosprávy.
Cenzura je masivní.
Volební kampaň za kradené..."
Anonym píše:
Čtvrtek 17.12.2009 09:41
a zneužívanie moci, a minimálne informovanie o chystaných rozhodnutiach.

Prišli by sme o niečo, keby sa PBN zrušili?

Len by sa ušetrili peniaze, zneužívané na propagandu.

« prosinec 2017 »
prosinec
PoÚtStČtSoNe
123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
Odporučiť
 

Copyright © 2000-2014 Klub Strážov, pokiaľ pri jednotlivých materiáloch nie je uvedený iný pôvodca. Prevádzkovateľ portála PB.OTVORENE.SK občianske združenie Klub Strážov nezodpovedá za obsah a aktivity v komunikačných službách vytváraných používateľmi. Preberanie pôvodného materiálu je povolené výhradne na nekomerčné účely a s uvedením zdroja.

Kontakty: Klub Strážov, projekt PB.OTVORENE.SK, Švabinského 17, 851 01 Bratislava. E-mail: redakcia@pb.otvorene.sk Mobil: +421907034666. ISSN 1337-0359